Buďte srdečně vítání.....

29. 11. 2011

* Pralinka *





23. 11. 2011

♥ život

                                   "Děti rostou a my...............................................stárneme."
                                                  http://youtu.be/oNvFPKujc5w

22. 11. 2011

* LEXINGTON *



* jak běhat lépe *




Lidé jsou různí. Někteří se narodili s ladným krokem antilop, jiní připomínají při běhu spíše primáty. Dá se s tím něco dělat? Určitě ano, i když i tady do značné míry platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš (a nebo ho musíš víc trápit).
Je potřeba předeslat, že i s krokem hladového orangutana se dá běhat pekelně rychle. My orientační běžci často vzpomínáme na jistého Carstena Jörgensena, který se přihrbeným, rozkymáceným stylem doklátil za Dánsko až do finále ME na 10.000 m a dokonce i k titulu mistra Evropy v krosu…
Běh je komplexní pohyb, stejně jako třeba tanec. Mnozí si myslí, že na rozdíl od tance se na běhu nedá nic zásadního změnit. Že náš běžecký styl závisí hlavně na daných tělesných dispozicích. Není to pravda.
Ke špičkovým světovým výkonům v hladkém běhu je samozřejmě nutné mít určité genetické dispozice, z pořízka se Baldini nikdy nestane. Ale každý z nás může ovládnutím správné techniky běhu výrazně zvýšit svoji výkonnost. Navíc nám pak samotný běh poskytne i lepší prožitek a požitek.
Proč běhat technicky lépe? Náš organismus je vytrénovaný na určitou hladinu výkonnosti. Cílem běžce-závodníka je co nejrychleji překonat vzdálenost, tzn. přenést výkonnost organismu s co možná největším efektem do dopředného pohybu.
A stejně jako je v plavání rychlejší kraul než motýlek, je i v běhu výhodnější běžet po nohách než po rukách. A když už po nohách, tak např. radši přes špičky než přes paty.
„Dobře. Tak já se podívám, jak běhají ti nejlepší a budu tak běhat taky…“ To asi až tak úplně nepůjde. Když už se ti to podaří napodobit, vydržíš to sto metrů, ale dvě stě už možná ne. Klíčová je totiž „adaptace svalových skupin“. Na běh ve správném postoji je potřeba mít vytrénované a dostatečně silné právě ty svalové skupiny, které se do „správného“ běhu mají zapojit.
To je i jeden z důvodů, proč někdo běhá od přírody technicky lépe než někdo jiný. Naše těla nejsou identická, každý máme různé rozměry a váhové poměry různých části těla a potažmo i různé svalové disbalance. Částečně je to jistě dané geneticky, částečně i způsobem života, stravou. Některé teorie poukazují i na fakt, že podoba naší tělesné schránky je formovaná také psychikou.
Další (a možná hlavní) příčinu rozdílů ve stylu běhu je však potřeba hledat zcela prozaicky v nedostatečném dlouhodobém tréninku správné běžecké techniky, hlavně v raném období. Pokud vás od počátku nikdo nesrovná a nedonutí běhat správně, dochází dalším tréninkem jen k prohlubování problému.
Zatímco svalové partie, které zapojujeme do běhu s naším přirozeným stylem, se tréninkem výrazně rozvíjejí, jiné (které tolik nezapojujeme) zaostávají. Pozdější přechod na lepší styl pak stojí hodně úsilí.
Mezi typické vady stylu patří například běh přes paty, nadskakování, nedostatečná práce rukou, špatné těžiště a postavení trupu, nahrbená záda, běh v „posezu“ s pokrčenou odrazovou nohou nebo omezený kruhový švih nohy. A vzhledem k tomu, že běh je komplexní pohyb celého těla (nejen nohou, jak se mnozí domnívají!), tak všechno souvisí se vším.
„Můžu tedy změnit svůj styl?“ Určitě. Specifickým tréninkem se už za relativně krátkou dobu dá i ve zdánlivě beznadějných případech dosáhnout potěšitelných úspěchů.
Já běhám nejraději ráno a to hned jak se probudím........

11. 11. 2011

* i♥ cat ragdoll *


















Ragdoll = kočka, která mě dokázala ihned přesvědčit o své vyjímečnosti, kráse, inteligenci a vnitřní síle!
Tyto kočičky nás naplňují energií, láskou a dělají nám radost♥

9. 11. 2011

* ze života *

MOTO PŘÍMO ŽIVOTNÍ 

Netrapte se lidmi, co o vás mluví za vašimi zády. Jednoduše to znamená, že jste o krok před nimi... A oni jsou v dokonalé pozici políbit vám prdel...

http://www.youtube.com/watch?v=z8MB8zzj6oM

8. 11. 2011

* ♥cat *






To, že kočka není pes jsem věděla vždycky, ale že bych někdy snad připustila, že je kočka lepší jak pes...to by mne nikdy ani ve snu nenapadlo! Ragdoll mě o tom přesvědčil a trvalo to jen několik společných okamžiků!